Archiv rubriky: Muži A

V 1. kole nového ročníku extraligy vyzveme soupeře z Hranic!

V pondělí proběhlo rozlosování nového ročníku extraligy 21/22. V něm bylo dáno, že hned v prvním kole, které se uskuteční 4.9.2021 na domácím hřišti, změříme síly s TJ Cement Hranice. Jistě půjde o atraktivní zápas, neboť jsme tento tým dokázali v minulém roce na domácím hřišti porazit, ovšem v nové sezóně se opět začíná s „čistým štítem.“ 2. kolo rovněž odehrajeme doma a o proti Lovcům z Lovosic. 3. kolo zajíždíme na palubovku úřadujícího mistra z Plzně. Další z atraktivních zápasů bude zcela jistě šalina derby, které rovněž začneme doma a to 9. října.

 

Rozlosování podzimní část

4.9.

SHC Maloměřice – TJ Cement Hranice

11.9.

SHC Maloměřice – HK Lovosice

18.9.

Talent Plzeň – SHC Maloměřice

25.9.

SHC Maloměřice – KH Kopřivnice

2.10.

HC Dukla Praha – SHC Maloměřice

9.10.

SHC Maloměřice – SKKP Handball Brno

16.10.

HBC Jičín – SHC Maloměřice

23.10

SHC Maloměřice – HC Zubří

30.10.

HCB Karviná – SHC Maloměřice

13.11.

SHC Maloměřice – TJ Sokol Nové Veselí

20.11.

SKP Frýdek-Místek – SHC Maloměřice

Příchody do Maloměřic: Zkušenost a kvalita

Házenkáři SHC Maloměřice Brno zveřejňují nové posily pro nadcházející extraligovou sezónu 2021/2022. A to tak, že hned tři mušketýry najednou. Z jejich jmen je patrné, že v Maloměřicích vsadili na zkušenost, která jim v některých utkáních ukončené sezóny chyběla.

 

O tom, že příchodem těchto tří hráčů, přichází i výrazná kvalita, není třeba při zveřejnění zvučných jmen pochybovat. Jedná se o Tomáše Musila, který se vrací do Maloměřic ze zahraničního angažmá v HSV Bad Blankenburg (GER), Michala Dostalíka a Viktora Hastíka, kteří přichází z SKKP Brno. Tyto příchody znamenají výrazné posílení na postu spojek (jak v útoku, tak v obraně) a zejména na pivotu.V době vstupu do nejvyšší soutěže deklarovali Maloměřice, že hodlají dávat příležitost v extralize především hráčům z Jihomoravského regionu. Jak je patrné z posílení kádru, z této cesty prozatím neuhýbají. Pojďme si krátce nové „koně“ Majlontu představit.

 

Tomáš Musil – 203 cm vysoká spojka, odchovanec KP Brno. Za Majlont hrál před třemi roky, kdy výrazně pomohl k postupu do 1. Ligy. Po té odešel na zkušenou do německého HSV Bad Blankenburg, odkud se i přes jiné nabídky k radosti maloměřických, vrací mezi „zelenožluté“. Zcela jistě se s jeho příchodem vyztuží maloměřická defenzíva a v útoku zvýší v palebná síla.

Komentář Tomáše k jeho přestupu: „Po tříletém angažmá v nižších německých soutěžích jsem rád, že se vracím zpět do českých vod. Byla to pro mě velmi zajímavá zkušenost, které si nesmírně vážím. Jsem rád, že jsem dostal příležitost, opět si zahrát nejvyšší soutěž v Česku, navíc v klubu, ze kterého jsem odcházel, a kde mám spoustu kamarádů. Těším se na nadcházející sezónu a doufám, že bude odehrána v normálním stavu a ve zdraví.“

Michal Dostalík – renomovaný pivot a v podstatě brněnská, házenkářská, hrající legenda. Málokterý hráč nasbíral za kariéru tolik kvalitních zkušeností, jako Michal Dostalík. Házenou by bez nadsázky mohl klidně vyučovat, kdyby chtěl. Odchovanec KP Brno působil třeba v Karviné, Frýdku – Místku, a hlavně v několika klubech na Islandu, kde získal několik ocenění. Zkušenosti nasbíral i v reprezentaci ČR. Z jeho příchodu do Maloměřic se může radovat opora Majlontu, brankář Michal Mazač, spoluhráč a spolužák ze základní školy. Po dlouhých letech si tak budou moci zahrát opět ve stejném dresu.

Zeptali jsme se i Michala, jak by okomentoval svůj přesun, v podstatě přes kopec, z SKKP do Majlontu. „ Po uplynulé sezóně, kdy jsem poprvé v životě nebyl moc vytěžovaný, se těším, že by tomu mohlo být jinak. Chtěl bych zakončit kariéru jako hrající, a ne jako sedící házenkář. Vím, co ode mě Majlont čeká, a jsem si jistý, že mám klukům co dát. Navíc s klukama se známe dobře a tak si myslím, že nebude problém zapadnout do kolektivu a přispět k lepším výsledkům, než tomu bylo v této sezóně. Fyzicky jsem na tom výborně, možná nejlépe za poslední roky. Nikdy jsem nebyl vážně zraněný, jsem jako ještěrka, všechny funkce se mi hned obnoví. Mým osobním cílem je být v tabulce výše, než druhé brněnské družstvo.“

Viktor Hastík – další velmi výrazná osobnost brněnské házené, elegantní střední spojka s kreativním myšlením a překvapivou, dobrou střelou. Odchovanec Tatranu Bohunice, který se v mladším dorostu přesunul do KP Brno. Po té zamířil do tréninkového centra mládeže v Zubří, kde nastartoval svou bohatou hráčskou kariéru. Z extraligových týmů mimo SKKP Brno prošel i Karvinou, se kterou získal titul mistra ČR, Přerovem a Hranicemi. Má za sebou i zahraniční angažmá v Maďarsku. Přichází tak do Majlonta jisto jistě kvalitní posila, vítězný typ a přirozený lídr.

Snažili jsme se získat pro vás i komentář Viktora, ale zřejmě z důvodu jeho momentálního zaneprázdnění se nám to bohužel nepovedlo. Nabídneme tedy pohled, jak se na tyto příchody dívá trenér Vít Musil. „Jednoznačná spokojenost. S Tomem jsme už spolupracovali, sice ještě na amatérské úrovni, ale o to víc se na to opět těším. Všichni tři jsou to bezesporu zkušení brněnští házenkáři a vědí, jak se má na vrcholové úrovni pracovat. Osobně si od jejich příchodu slibuju to, že do mužstva vnesou potřebnou jiskru, která je občas potřeba pro to, aby neuvadlo tréninkové nasazení, nebo aby se zvedla morálka mužstva v utkání. O tom, že všichni mají co předávat mladším spoluhráčům taky není pochyb.“

Další dobrou zprávou pro fanoušky je, že se klubu podařilo udržet mladou levou spojku z Prešova, Luba Hlipalu. I přes nabídky konkurenčních klubů se rozhodl zůstat v táboře maloměřických házenkářů. To potěšilo zejména vedení klubu, které sleduje výkonnostní růst Luba a hlavně jeho příkladný přístup k tréninku a jeho práci na sobě samém. Právě díky této jeho píli se očekává jeho vyšší zápasové vytížení v následující sezóně. Lubo má nyní všechny předpoklady, aby splňoval představy pro případné tahouny a lídry mužstva. A tam by ho vedení maloměřických v příští sezóně také rádo vidělo.

V tuto chvíli není ještě doplňování kádru konečné, dle informací klub hledá ještě levoruké pravé křídlo.

Bohužel musíme zmínit i jeden odchod. Definitivně už nebudeme vídat v maloměřickém dresu Lukáše Weintritta. Dle vyjádření vedení klubu je to citelná ztráta, herně i lidsky. Lukáš působil v Maloměřicích v postupové sezóně do 1. Ligy, po té však opustil z pracovních důvodů Brno. I přes to, že s klubem pravidelně netrénoval, byl vždy ochoten přijít na pomoc, když klub potřeboval. Jeho nedocenitelná schopnost pomoci kdekoli a kdykoli koresponduje s jeho občanským povoláním zdravotního záchranáře, a pro tuhle vlastnost si ho všichni v klubu vážili. Byl respektovaným vůdcem kabiny v dobrém, i špatném. Dojezdová vzdálenost z místa jeho nového bydliště do Majlontu, už bohužel neumožňuje realizovat plnohodnotný tréninkový proces.

„Ačkoli všechny v klubu jeho odchod velmi mrzí, přejí mu do dalšího života (i nesportovního) jen vše nejlepší. Hlavně teda já,“ sdělil nám jeho spoluhráč a velký kamarád, Pavel Barák.

 

Autor: Otakar Veselý

Hodnocení trenéra Musila k uplynulé sezóně STRABAG Rail Extraligy

Pro potřeby zhodnocení této sezóny jsem zkoušel najít jedno slovo, které by vystihovalo to, čím pro nás byla tato sezóna významná.
Musím říct, že žádné takové slovo jsem nenašel. Naopak, takových slov se nabízí spousta a ono se tomu vlastně ani nelze divit.
Při zpětném ohlédnutí mi v hlavě asi nejvíce rezonují zkušenosti, protože těch jsme měli možnost sbírat opravdu velké množství. Nemyslím si, že je podstatné, zda byly pozitivní, nebo negativní. Rozhodující je v tomto ohledu to, jak s nimi dokážeme naložit a zúročit je v naší budoucí činnosti.
Sportovním cílem bylo udržení extraligy a především vyhnutí se baráži. V tomto ohledu jsme náš cíl nenaplnili, protože jsme skončili na posledním místě a působení v extralize jsme ani nemohli obhájit na hřišti.
Úkol pro základní část bylo neztratit bodový kontakt s dalšími týmy v tabulce, což se nám dařilo, ale play-out jsme herně nezvládli. Myslím si, že se na tom dost podepsalo to, že v březnu, těsně před play-out, jsme hráli pouze dva zápasy ve čtyřech týdnech a to s Plzní a Karvinou. Oba finalisté letošního play-off byli vysoce nad naše síly a nedokázali jsme se tak dostat do správné herní připravenosti na play-out, které jsme vnímali jako vrcholnou část sezóny.
Nutno říct, že sezóna to byla pro všechny extrémně náročná. Když opomenu osobní starosti s Covidem spojené, tak jen ta sportovní stránka kladla na hráče a funkcionáře značný tlak. Na jednu stranu se může zdát, že máme oproti zbytku hnutí privilegium sportovat, protože jsme profesionální sportovci, ale on je to také závazek a v našem případě pro většinu mužstva je to i druhý pracovní úvazek, takže ve spojení s restrikcemi, které značně limitovali možnosti fyzické a mentální regenerace, to byla dlouhá a enormní psychická zátěž.
V souvislosti s tím musím smeknout před každým členem týmu, že to zvládli tak, jak to zvládli a nutně musím poděkovat všem, kteří se o nás na klubové, ale i mimoklubové úrovni, starali. Byl to rok sportu bez diváků. My si jejich podpory moc vážíme a těšíme se na ně, takže doufám, že to byl rok bez diváků poslední. Hrát bez diváků je prostě divný.
To, že budeme v nejvyšší soutěži pokračovat dál, musíme nutně vnímat jako závazek k pečlivé práci. Sice to zní jako klišé, ale tento soutěžní rok nám ukázal, čemu se vyvarovat a naopak na co více dbát. Na trenérské úrovni jsme si řekli, kde je  nutné udělat změny a co potřebuje mužstvo do další sezóny, aby se výsledkově nepotácelo na posledních příčkách.
Osobně si cením toho, že partneři od Majlontu nedávají ruce pryč, a že lidé v klubu neztrácejí chuť do práce, takže se už nyní těším, až se po pár týdnech odpočinku vrhneme do další práce.