Dnes se loučíme s asistentem našeho trenéra, naším výborným kamarádem, strůjcem našeho výkonnostního vzestupu z druhé ligy až do Extraligy, panem Trenérem Pavlem Čejkou. Stojí za to ho na závěr trošku vyzpovídat, tak jsme mu položili pár otázek.
- Pavle, gratulujeme k úspěšnému zakončení sezóny. Jaké byly vaše první pocity, když jste věděl, že se SHC Maloměřice Brno podařilo zachránit v Extralize? Zažil jsem osobně boj o záchranu ve formě baráže poprvé, bylo vidět, jak jsme byli tou zodpovědnostě výkonnostně svázáni a výkon nebyl ideální. Takže hlavně úleva. Na druhou stranu obrovská radost, že se záchrana povedla, protože začátkem ledna jsme byli v situaci, kdy tomu moc lidi nevěřilo.
- Co vás přivedlo k rozhodnutí přijmout pozici asistenta trenéra v SHC Maloměřice Brno v lednu? Něco jsem s hlavním koučem už zažil v minulosti, tak jsem si to chtěl užít znovu.
- Jak byste popsal svůj přístup a strategii, kterou jste přinesl do týmu? Víceméně odlehčit ten stresující boj o záchranu a dril hlavního kouče. A sem tam přihodit něco k taktice.
- Co podle vás bylo klíčové pro zlepšení výkonů týmu ve druhé polovině sezóny? To že jsem se stal asistentem u týmu (směje se), určitě Jirka Mičola a chuť kluků se nevzdat.
- Jak se vám podařilo zvednout sebevědomí hráčů a získat jejich důvěru? To bych také rád věděl ;),
- Jak hodnotíte své působení v SHC Maloměřice Brno a jaké momenty považujete za nejdůležitější? Zachránili jsme se, takže bych se hodnotil jako asistent spasitele Mičoly. Důležité bylo sbírat body v play-out, čímž jsme se vyhnuli přímému sestupu.
- Jaké byly vaše vztahy s hlavním trenérem a ostatními členy týmu? S Jirkou Mičolou jsme hráli spolu kdysi v Zubří, takže se známe dobře, Přiučil jsem se některým novým věcem a získal jsem cenné rady v oblasti kolenních endoprotéz, což bylo naše časté téma. Doktor Vašek Kura je majlontská legenda, bez něj by to vůbec nešlo. A fyzioterapeutka Markéta – na ni se mohou kluci vždy spolehnout. Všechny hráče mám rád, i když mě někdy pěkně s…., ale jak se říká, konec dobrý, všechno dobré.
- Co vás vedlo k rozhodnutí dále nepokračovat v roli asistenta trenéra? Vzdálenost od mého bydliště do Brna, bydlím v Zubří, takže to moc dobře dlouhodobě nejde dělat.
- Jaké jsou vaše plány do budoucna, co se týče házené a vaší profesní kariéry? Lesana Zubří – párek a pivo
- Jak budete vzpomínat na své působení v SHC Maloměřice Brno? Bylo to celkem rychlý, ale známe se už několik let a vždycky se do haly rád zastavím, hlavně nahoru do Sky boxu za Ráďou Nekužou a Alešem Kolářem.
- Co byste vzkázal hráčům a fanouškům SHC Maloměřice Brno? Pomůžu si známým mottem – ANO – BUDE LÍP (smích)
- Jakým způsobem plánujete udržovat kontakt s házenou a případně se SHC Maloměřice Brno i v budoucnu? Jezdím pravidelně do Brna za prací, takže se určitě budeme vídat. Určitě budou všichni s napětím očekávat moje cenné rady.
- Máte nějaké rady nebo doporučení pro svého nástupce? Mám, jelikož Libor Horut (nový sportovní ředitel klubu a asistent trenéra, rozhovor s ním přineseme v příštím týdnu, pozn. aut.) pochází z Valašska, tak ať pravidelně užívá tamní lék, ať tu jízdu vydrží
- Jak vidíte budoucnost SHC Maloměřice Brno v nadcházející sezóně? Mají přijít kvalitní hráči, kteří určitě pozvednou úroveň hry, takže by měl Majlont mít už vyšší cíle než jen boj o přežití v extralize. A bylo by také fajn vyhrát alespoň jedno Šalina derby, které se podle protějšího tábora hrálo tento rok naposledy (směje se)
Děkujeme za rozhovor a ať se ti dál v životě daří!
Autor: Ota Veselý
