Maloměřice v uplynulém kole Chance Extraligy zaskočily doma Zubří a zvítězily 34:29. Hrdinou utkání se stal 31letý domácí házenkář Libor Horut, který Valachům nasázel patnáct branek a prožil svůj střelecky nejlepší zápas v extraligové kariéře. Sám přitom před lety za Zubří hrál. Teď je ale v Brně, kde se zabydlel, a kde také nejspíš jednou svou kariéru uzavře.

Máte ze sebou parádní zápas, individuálně i týmově. Čím jste Zubří zaskočili a přehráli?
Jak říkáte, byl to parádní zápas. Týmově jsme to zvládli skvěle, od začátku jsme nastoupili s mnohem větší chutí po vítězství než soupeř, z čehož asi pramenil i můj dobrý individuální výkon. Hned po zápase jsem říkal, že tam bylo hodně pověstného sportovního štěstíčka, ale energii jsme mu šli štěstí naproti. Povedl se nám vstup do utkání, a to proti takto mladému týmu, který má velké množství zraněných hráčů, bylo asi klíčové.

Překvapilo i vás samotné, jak jste si se soupeřem poradili?
Celý týden jsme se připravovali na to, že Zubří není v ideální formě a možnost zisku bodů je velká. Ale ano, překvapení to určitě bylo.

Na výhru jste čekali od poloviny října. Ulevilo se vám, že to konečně vyšlo?
Měli jsme rozsáhlou marodku, které jsem byl součástí i já. Před sezonou jsme chtěli mít v této fázi soutěže víc bodů, ale tak už to ve sportu chodí. Hlavně se nám ulevilo, že se nám podařilo odčinit špatný výkon ve Strakonicích. Protože právě se Strakonicemi pravděpodobně budeme bojovat o místo, které zajistí, že se vyhneme baráži. Doufám, že to z nás spadne. Rádi bychom o vánoční přestávce byli třináctí.

Vy jste několik zápasů vynechal. Co vám bylo?
V zápase s Jičínem jsem si natrhl tříslo. Je to velmi zdlouhavé zranění, takže jsem rád, že jsem zpátky a že už zase můžu hrát.

Zubří jste nasázel 15 gólů. Bylo to vaše nejlepší utkání v kariéře?
Tolík gólu jsem v nejvyšší soutěži nikdy nedal. Něco takového se mi nejspíš naposledy povedlo někdy v dorostenecké kategorii. Ovšem vzhledem k tomu, že už hraju házenou opravdu dlouho, je těžké najít nejlepší utkání. Určitě je to však zápas, na který budu velmi rád vzpomínat. A to je důležité.

Zvedne vám poslední výkon sebevědomí i do dalších duelů.
Budu rád, když se mě střelecká forma bude držet i nadále.

Dříve jste hrál za Brno, teď za Maloměřice. Už jste se v Brně zabydlel?
Ano, zabydlel. Brno je krásně město. Mám tady rodinu, dobrou práci i kamarády. Navíc je to v dojezdové vzdálenosti za zbytkem rodiny.

Zmínil jste práci. Čemu se věnujete?
Pracuju pro společnost PPL v oddělení alternativního doručení zásilek. Mým úkolem je najít vhodné místo a zařídit umístění a následnou správu boxů na balíky.

Co další koníčky?
Rád rekreačně provozuji všechny možné sporty, ale momentálně je největším koníčkem moje osmnáctiměsíční dcera.

Brno je jediným městem v republice, které má v extralize dva kluby. Vy jste v obou působil, panuje mezi nimi velká rivalita?
Ano, to panuje. Ale jen na hřišti.

Je vám 31 let. Chcete už to v Brně dohrát, nebo vás lákají i další výzvy?
Výzvy mě lákají, ale co se týče házené, tak svou hráčskou kariéru nejspíš zakončím na Majlontu.

 

Zdroj a foto:handball.cz

Maloměřice se výhrou nad Zubřím postaraly o velké překvapení i přes to, že valaši opět nastoupili v okleštěné sestavě, podobně jako v Jičíně. naopak po dvou měsících hráčské pauzy se pomalu do sestavy a herní pohody vracejí zranění hráči Majlontu Michal Weber a Libor Horut. Majlontu se dařilo již ale od začátku utkání. Za prvních osm minut si vytvořily tříbrankový náskok. Ten se sice soupeři podařilo čtyřmi góly v řadě smazat, pak se ovšem stav opět přetočil. V průběhu 22.-24. minuty Majlont šel do tříbrankového vedení, a to bylo pro další průběh zásadní. Do konce poločasu se pak domácím povedlo přežít sedmičku soupeře a přidali ještě další tři góly. Do druhého poločasu si tedy přenesli šestibrankový náskok.

Ve druhé půli Mamuti odskočili už na rozdíl osmi gólů, Zubří pak třikrát v řadě snížilo a postupně se dostalo zpátky na rozdíl, který panoval v poločase. Zbytek utkání už byl velice vyrovnaný a týmy se ve skórování střídaly většinou pravidelně. Zápas skončil výsledkem 34:29 a stěžejní podíl na tom měl domácí kanonýr na spojce Libor Horut, který sám nastřílel neuvěřitelných patnáct gólů.

František Urban – trenér Maloměřic: “ Je to pro nás velká satisfakce, opravdu na to, jak jsme se od začátku soutěže potýkali se zraněními, absencemi, v podstatě každý týden v jiném složení, jako nyní Zubří, tak musím vyjádřit chlapcům velkou pochvalu. Jednoznačně rozhodla naše výborná obrana, konečně jsme dostali méně než 30 gólů a naopak v útoku jsme byli efektivní a naopak dali přes 30 gólů my. Plus samozřejmě výkon Libora Horuta, podle mně určitě hráč extraligového kola, taky nemůžu nezmínit brankáře Karla Zaplatílka, který nás podržel vzadu. Ale obecně celý tým včetně hráčů, kteří nehráli a zůstali na lavičce, šlapal a šel za jediným cílem za vítězstvím a já jsem rád, že jsme to dotáhli k vítězství.“

Komentář trenéra HC Robe Zubří se nám bohužel nepodařilo zajistit.

Ota Veselý