Po třech výletech na venkovní hřiště se hráči B-týmu představili doma na posledním utkání podzimní části sezóny. Soupeřem jim byl tým suverénně vévodící tabulce, Tatran Bohunice.

V první půli se Bohunice rychle dostaly do náskoku, neboť maloměřičtí nedokázali proměňovat jasné gólové příležiosti v podobě brejků a náskoků zpoza šestky. Herní pohodě nepomáhalo ani velké množstvi technických chyb, které byly zřídka vynucené soupeřem. Hosté tak hráli s klidem a nutno uznat, že poločasový stav 7:15 sice nevypovídal zcela pravdivě o předvedené hře obou týmů, nicméně při slabém proměňování střel na domácí straně a naopak velmi kvalitní hře Bohunic byli hosté právem ve vedení.

Druhý poločas tak představoval obrovskou výzvu pro Maloměřice. Pokud by hra v jejich podání dostála značných kvalitativních změn a soupeř omámen vysokým brankovým rozdílem povolil v soustředěnosti, stále by bylo o co hrát. Naneštěstí se nic z uvedeného nestalo. Maloměřice se trápily v útočné fázi a zápas si navíc ztěžovaly častými vyloučeními (v utkání došlo i na dvě červené karty pro domácí celek). Bohunice tak mohly pošetřit své opory a experimentovat se sestavou, aniž by se musely bát o výsledek. Zápas tak skončil za stavu 18:29.

V tomto utkání nevyčníval žádný střelec nad ostatní, avšak hned čtveřice hráčů vsítila 3 branky, jmenovitě Jan Drásal, Filip Erbes, Kristian Kolář a dorostenec Jonáš Vlasák.

Béčko tedy přezimuje na 6. příčce s 10ti body za 5 výher a stejný počet proher, o skóre za Velkým Meziříčím.

V sobotu odpoledne maloměřická rezerva vycestovala na další utkání mimo svou arenu, a to již potřetí v řadě. Tentokrát byla hostem u nováčka soutěže z Újezda, se kterým se pravidelně potkávala po několik let v jihomoravké krajské lize. Oba soupeři znali své silné i slabé stránky, avšak až samotné utkání mohlo ukázat, kdo z toho vytěžil více.

Maloměřice si byly vědomy soupeřovy síly na spojkách, a tak začaly s vytaženou obranou 1-2-3. V útoku bylo navíc třeba improvizovat, neboť je většina stabilně hrajících spojek Maloměřic zraněna. I z tohoto důvodu hostím vázla souhra, což mělo za následek vyšší počet technických chyb, než je zvykem. Domácí toho bez zaváhání využili a snadno skórovali z rychlých protiútoků. Ani útok na postavenou obranu pro ně nebyl těžkým soustem, protože byla obrana maloměřických málo důrazná a často i navzdory kontaktu soupeře nedobránila až do faulu. Újezd si tak otevřel střelecký účet a poločas završil brankovým poměrem 22:12.

Ve druhé půli měly Maloměřice před sebou herkulovský úkol snížit gólové manko a znervóznět tak soupeře. Obrana se nepatrně zlepšila a pomohla brankářům k lepší úspěšnosti zákroků. Díky tomu se maloměřičtí začali sami dostávat do rychlých protiútoků a sbírat jednoduché branky. Hra se tak více vyrovnala a nebýt náskoku z první půle, Újezd by musel o vítězství horlivě bojovat až do konce. Takto ovšem hosté jen korigovali výsledek, který byl ke konci utkání 39:26 pro domácí.

I přes hrozivě vypadající výsledek je potřeba vyzdvihnout úspěšné zapracování dorostenců mezi muže. Jonáš Vlasák (6) a Jan Hnát (4) dohromadi nastříleli 10 gólů, přičemž prvně jmenovaný byl nejlepším střelcem Maloměřic v tomto zápase.